Promluvy a zamyšlení nad slovy Písma

Jeruzalém - Hospodinova hora

26. 8. 2007 10:26
Rubrika: Nedělní čtení | Štítky: Marek Hric , kázání , nedele , slovo
    Zdá se, že nedělní liturgie má dnes na paměti místo setkání a přebývání s Hospodinem na tomto místě – JERUZALÉM.
Izajášovo proroctví předkládá Hospodinovu horu – Jeruzalém. I v evangeliu Ježíš kráčí a učí lid a přitom neustále směřuje do Jeruzaléma.
Podívejme se na toto místo a to hned ze dvou pohledů. V obou případech je nám vůdcem Pán Ježíš.
  •  Město kdesi v Judsku, ke kterému putujeme
  •  Místo našeho trvalého setkání s Bohem
V obou případech se jedná o Boží záměr s člověkem. Jeruzalém je město pokoje. Podobně, když mluvíme o Hospodinově hoře, mluvíme o místě naplněném Boží velebnosti a pokojem.
Putování do „Jeruzaléma“, města tady na zemi, není jenom putováním za starou architekturou. Může se stát putováním do „Jeruzaléma“ v našem srdci. Přitom je potřeba mít na paměti, že Jeruzalém je místem, kde přebývá Bůh. Náš život může být nasměrovaný k Hospodinu, nebo ne. Poznáme to lehce. Stačí se zamyslet, co je jádrem mého života. Může to být mnoho věcí. Pro někoho to je hudba, pro někoho sport, pro jiného životní úspěch nebo kariéra. A pro jiného zase přátelé, rodina, či dokonce životní Láska. Ale je to putování do Jeruzaléma? Je to putování do místa Hospodinova přebývání? Nikoliv. Cílem takového putování jsou jen věci, které časem, dříve nebo později pomíjí. Na putování k Hospodinu, nebo nazvěme to výstupem na Hospodinovu horu, je zajímavé to, že ty všechny vyjmenované věci máme na cestě k vlastnímu užití, nebo taky ke službě druhým. A přesto tím cílem je Jeruzalém, místo setkání s Hospodinem. Tak se cestou vlastního výstupu na tu zmiňovanou horu znovu a znovu setkáváme s Hospodinem a znovu a znovu prožíváme mnohé věci, ale cílem je Hospodin.
Až na konec dosahujeme toho cíle, kterým je spočinutí v Něm. Dosažení toho místa je výsledkem výstupu, ale také pohledu upřeného k cíly, který se v době putování zdá být tak daleký. A přesto je nádherné, když člověk sedí na vrcholu a vidí tu Boží krajinu- tam dole je dům, ve kterém bydlím, hřiště, na kterém jsem běhal, parta, se kterou jsem vyváděl a organizoval mejdla. Prostě vše, co jsem zanechal za sebou. To vše na tom Božím místě – Jeruzalémě – dosahuje největší dokonalosti. Jsme pozvání všichni. Mnozí přesto k tomuto místu neputují, ale jejich cílem je jen mnoho věcí, které jednou skončí a v kterých člověk nemá zastání. Proto vám přeji, abyste se nechali vést Ježíšem na Hospodinovu horu, do Jeruzaléma, místa plného Boží lásky a pokoje.

P. Marek Hric

Zobrazeno 1543×

Komentáře

CesareBorgia

Miluji cesty časem...

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz