Neboj se, malé stádce!

Slova k zamyšlení na 19. neděli v mezidobí.

---

Váš Otec rozhodl, že vám dá království. – Bůh vždy přesahuje a převyšuje i ty nejodvážnější lidské ambice a touhy. Nechce nám dát jen nějakou odměnu, podíl, kousek z něčeho… Připravil nám víc – království.

Ježíš svým učedníkům řekl: „Nenoste měšec“ (Lk 10,4). A nyní vysvětluje, kde si opatřit měšce, které nezpuchřejí. Je rozhodně těžší „opatřit si měšec“ rozdáváním než si do něho shrabovat to, co se namane.

Abyste se podobali lidem, kteří čekají… „Podobat se“ neznamená „být stejní“. Od nás se očekává mnohem víc, protože nás očekává víc. Sluhové čekající na svého pána dostanou svou odměnu. Jejich pán se přepáše, pozve je ke stolu … a bude je obsluhovat. Náš Pán nám připravil víc: vystrojí nám svatbu a on sám bude naší odměnou, radostí, Ženichem. Jestliže se vyplatí čekat obyčejným služebníkům na pánův návrat ze svatby, o co víc má smysl čekat na samotného Ženicha!

Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj… Jestliže se obyčejnému hospodáři vyplatí mít se na pozoru před zlým zlodějem, o co víc má smysl pozorně vyhlížet dobrého Pána!

Pane, říkáš toto … jenom nám, nebo všem? Petr by chtěl, aby Ježíš vymezil „počet posluchačů a minimální počet bodů“. Ježíš však nestanovuje minimum, ale maximum: Každý, kdo je věrný a rozvážný… Existuje někdo, kdo nechce patřit mezi věrné a rozvážné?